Slova Lesa 2012

28.01.2013 22:08

 

Slova Lesa

 __________________________________________________________
V nekonečných vteřinách
V hloubkách bezedna
světlo dotýká se
Temnoty našich dnů
A srdce zpívají
V tichu mezi údery
__________________________________________________________

V rozkoši není Poznání 
Ničeho jiného než-li rozkoše
Nehledej Pravdu
V rozpáleném nitru ženy
Nalezneš oheň
Který Tě může spálit 
na popel
Ze kterého jako 
Bájný fénix
Duše Tvá povstane
V podobě světla 
Tisíce Sluncí
__________________________________________________________

Tento svět je mámení 
A klam
Tento čas nezačíná
Ani nekončí
Vše plyne
V nekonečném proudu
__________________________________________________________

Pátek 30.3.2012

Věčnost a nekonečno
Je možné vidět
V jediné chvíli
Spojnice prostoru a času
Mluví jazykem zdání
A z iluze plynoucí
Pravda vytváří iluzi pravdy
A z pravdy plynoucí iluze
Zůstávají tím
Čím jsou…
Pravdou
__________________________________________________________

Dotek a ticho
Touha a marnost
Nekonečno
V záblesku světla
Slza rosy
Odrazila svět
A uvnitř se
Pohnulo bytí
Odnikud nikam
Do tady a teď
__________________________________________________________

Na hoře horoucí
Srdce květ
Slunce zář
A vítr ve vlasech
__________________________________________________________

Jsou chvíle plné ticha
A hlas srdcebytí
Zpívá mezi hvězdami
Jenž září a žhnou
__________________________________________________________

Krajina promlouvá
Jazykem duše
Bezeslov
V srdci probouzí
Slunce
Uprostřed noci
Skrze Lunu
Zpívá
__________________________________________________________




V kruzích nalézáme
Střed naproti středu
Dotýkáme se jeden druhého
A když ne
Tak nic
__________________________________________________________

Co je staré a mrtvé
Ať tím i zůstane
A nestává se oživlou mrtvolou jen proto,
Že zvyk velí jinak
Než srdce.
Osvobození v podobě
Stromů rostoucích ke hvězdám
Jenž v záři Slunce
Ztrácejí svůj jas
Srdci křídla
A
Mysli dálku
Dává…
__________________________________________________________

Ty chvíle ohně jsou
Prchavou vzpomínkou
Na nic
A možná že všechno
Se proměňuje
Dříve nebo později
V prach hvězd
__________________________________________________________

Krajina dýchá
V rytmu Slunce
A člověk
Jak vlna za vlnou
Přichází a odchází
Myšlenka plyne
Slovo za slovem
Čin v činu
Nalezené ztrácí se
V čase čas…


spatřit jedenkrát
Vše v okamžiku
Co prchá a stojí
Zároveň
Cítit dotek srdce
A zůstat v sobě
Sám
Tomu lze říci
Ticho v tichu…
__________________________________________________________

Les tiché hudby
Tóny v tónech
Jak kruhy na hladině
Z padajících hvězd
světlo dává duši
Žít…
__________________________________________________________

Jaké to vlastně
Pro ženu je
Když ví, že dítě
Které v bolestech
Přivedla na svět
Je odsouzeno
K smrti…
__________________________________________________________


Ve Slunci hvězdy třpyt
Ztrácí se očím
V srdci však září
Ohněm spalujícím
Iluzi na popel
Ze ktérého se
Každý den rodíme
K novému umírání
__________________________________________________________



Každý jsme
Něčí syn a dcera
Jsme otcem a matkou někoho
A všichni
Bratrem a sestrou…
__________________________________________________________

Všichni synové a dcery
Slunce
Jsou stejní
Narodí se
Žijí
A zemřou
V jediné vteřině
Věčnosti
Trvající
Od počátku
Všech konců
__________________________________________________________




Slunce
Nic než Slunce
Bez něj jsme ztraceni
A s ním také
__________________________________________________________

Les dává člověku poznat
Hranice možností
Od tady a teď
Vzdálené na dosah ruky
V srdci
Hlouběji a hlouběji
Na samotném dně bytí
Nahý a krásný
Je každý
Při pohledu pravdě
Do očí…
__________________________________________________________

Jak vysoko stoupáš
Tak hluboko padáš
__________________________________________________________

V očích les
A v srdci květ
V mysli orlem
A na dlani celý svět
__________________________________________________________

Cokoli poznat chceš
Odevzdej se
__________________________________________________________

Krajinu nelze poznat
Jinak než odevzdáním se
Stejně jako
Lásce nebo Smrti
__________________________________________________________

Dotkni se 
Duše stromu
Ti řekne
Kdo jsi
__________________________________________________________

Krajina cítí
Každý krok
A zná
Ten další…
__________________________________________________________

A neposlední řadě
Děkuji člověku
Že jím mohu být…
__________________________________________________________

…Nic než pokora
Při pohledu do bezedné hlubiny
Moře hvězd
A srdce…
__________________________________________________________



Všichni hledáme
Druhou polovinu sebe…
Chybou je
Že v druhých…
__________________________________________________________

V životě člověka příjde okamžik, kdy si uvědomí, že vše, co miluje, je mrtvé…o to hlouběji a pravdivě může milovat vše až 
do posledního výdechu…
__________________________________________________________

Prastará skutečnost 
Probouzejícího se lesa
Otevírá srdci
Netušenou hloubku bytí…
__________________________________________________________

Vědomí konce je začátkem
Nekonečna možností života
A smrt je stejné 
Mámení a klam
Jako vše
Co doposud jsem poznal
A znám…
__________________________________________________________

Nejenom léta života
Ale i podzimy
Jara a zimy…
__________________________________________________________

Jsem synem
Slunce a Země
Jsem bratrem 
Všech bytostí života
Hvězdy jsou domovem
Kdo jsem?…
__________________________________________________________





Staří říkali, že jeden
Má žít tak, jakoby dnešek
Byl posledním  dnem 
Jeho života
A zároveň prvním
Z tisíce následujících let…
__________________________________________________________

Les pravil
Nejsi nic než prach cesty
Zvýřený větrem
V paprscích poledního Slunce…
Tvé bytí je  chvějícím se listem
V korunách starších bratrů…
Zemřeš-li
Vzpomínkou zůstane
Zurčící pramen
A jarní květy plané jabloně…
__________________________________________________________